1756  (hudba + text: Vít Sykáček)

Říkali, těch sedm let uteče jako voda.
Neříkali o zraněních,
neříkali, jak zahnat strach. 

Možná to nepůjde hned,
ale časem se to poddá.
Když zvednu ruce k očím,
mám na nich krev a prach.

Říkali i podle bible je to jinak,
ve válce jsi voják,
stačí jenom přejít ten práh.

I když věřím, slovo vrah mi v hlavě hlodá,
/:pořád ale nevím, čím smýt tu krev,
co mám na rukách.:/

Ref.
Když jsem viděl pole v kouři
a procházel trosky měst.
Ti co ještě neměli tak odcházeli
na nejdelší z cest.
To slzy kapou na košili
a jen bezmocně svíráš pěst.
Spousta divnejch nocí v divným roce
sedmnáct set padesát šest.